JA.WEBZDARMA.CZ - Texty - YNDYAN
YNDYAN
Naposledy upraveno: 18.08.2008 17:00:56

YNDYAN.


Stalo se vám někdy, když jste se topili, že zachránce trval na tom,abyste si ruku napřed omyli a pak vám teprve bude nabídnuta „čistá“ ruka zachráncova?
Většinou tomu tak není, ale podobných situací přibývá. Čím to je? Dovolím si tvrdit, že je to narcisismem , nebo něčím jako je společenská slepota, ale možná, že vlastně jde jen o obyčejné sobectví. Popsaní podmínění zachránci bývají v dnešní společnosti úspěšní, ceněna je jejich přesnost, zásadovost a jejich vlastnost, kterou jinak nelze popsat než jako „mouchysežertesimě a když tak vám způsobím závažné trávicí poruchy.“ Tak kostrbatě popisuji některé ze svých příbuzných. Dávno mi byli podezřelí „milenci“, kteří oslaví své dvacáté výročí aniž by se rozhodli k sňatku. Stejně tak mi byli nesympatičtí bohatí manželé, kteří si z ekonomických a průhledných dědických důvodů nemohli pořídit více jak jedno dítě. Pak to u takových následovalo. Přesná výchova. Pravidelné procházky v trase A,B,C A=14,35 minut, B=33,6 minut atd. žádná zkažená televize, žádné nečisté zvíře, nejzdravější strava v optimálním množství.A učit se a učit se, předtím to bylo poslání od vlády dělníků a rolníků, potom nutnost prosadit se v dravém konkurenčním boji kapitálu. Všechno se to pak nějak zamotalo, i když jedno „ekonomicky-stravitelné“ dítě díky genům, které bezděky dědíme ,odstudovalo „par-exelans,“ má perfektní místo, má jedinečnou perspektivu, a hlavně nedělá chyby v pravopise. A dnes tento přísně rozplánovaný potomek chce chce něco víc třeba svobodu! Svým projektantům dělá vše naopak a nejraději by psal indiána jako YNDYAN, místo vyžadovaných mistrovských kusů na dětské housle.
Mám v rodině i jiné příklady. Vezmu jen jeden. Drobné téměř nedonošené dítě, čtvrté v řadě, porozené do ekonomické nejistoty chudé rodiny, které příbuzní nepřispěli ani jedinou korunou, jen zdvižením karavého prstu, zato nešetřili neustálou kritikou – šílenství takového manželství a rodičovství. V takové době a v tak nuzných poměrech pět dětí – no šílenství.Prožili jsme je. Abychom měli na večeři prodali jsme postupně rodinné zlato,starožitnosti nakonec i posvěcené snubní prsteny.A to jsme věřící katolíci! To naše čtvrté nedochůdče se pralo o život, kojeno do tří let, vytrvale se potilo hlavou, dlouho nemluvilo, dlouho se počurávalo a mělo problémy i s únikem stolice pro vytrvalou zácpu. Mimochodem pozoroval jsem podobnou zvláštnost i u svých předků a nikdo se za to nestyděl. Oni ti správní ve stejné situaci by asi rodili „manu nebeskou“! Ten chuděrka se se vším popral jako lev a vyhrál. Není sice literát, ale je technik a i jako jeho kritický otec si dovolím říci, že se moc neliší od Edisona.






Do škol chodil minimálně, když mu vykládali jiné předměty než fyziku, matiku, jako třeba češtinu a dějepis smál se učitelům, v domnění, že si z něj dělají lekraci. Podle toho také hodnocení učitelů vypadalo. Jako šestiletý v nadšení nad tramvajovou dopravou v Praze projezdil celé dny po Praze a zakresloval si průběh kolejí v celém městě. Dodnes má záznamy všech vyhýbek, okruhů a jiných zvláštností kolejového svršku hlavního města. V té době také rád odpovídal na otázku, čím, že chce být : že prý ředitelem dopravních podniků.
Při svém odborném vzdělání řadu let jako špatně placený zaměstnanec motolské nemocnice úspěšně odstraňoval porouchané nebo zavirované lékařské počítače například od porno stránek v této nemocnici. Dospěl do dvacetipěti let a chtěl by jako normální člověk založit rodinu, pořídit si byt a prostě žít, což se za státní tabulkový plat nedalá. Když nenacházel odpovídající plat ve slušném zaměstnání, zřídil si živnost ve svém oboru. Ale zase chyba, je moc levný.
Napadlo mě, že mu pomohu nalézt nějakou spolupráci. Hledal jsem a po příkladu amerických filmů jsem též oslovil z příbuzenstva ty ,kteří podobné firmy vlastní. Bylo mě i synovi rozčarováním, když jsme se jako odpovědˇ dozvěděli, že si máme ve svých písemných projevech opravit gramatiku. Tu gramatiku, tedy tu špatnou gramatiku to má synátor zase po mě. Vycházel jsem totiž v životě z toho, že smysl slova a vět je vždy nadřazen jejich písemné podobě. Tak třeba YNDYÁN – to je už jen vějička pro tu podmíněnou pomocnou ruku.
obsah: Copyright © 2008 Jíří Antonín Votýpka ; redakční systém: Copyright © 2008 Yotto.cz