JA.WEBZDARMA.CZ - Texty - Vzpomínky, úvahy
Vzpomínky, úvahy
Naposledy upraveno: 07.03.2013 07:48:02

Vážení,

Chcete na nás šedesátnících nějakou veselou příhodu z dob našich středoškolských studií. No veselo to bývalo často, možná,že pořád, ale dnes jsou to jen úsměvné vzpomínky, širšímu publiku nic neříkající .Předem než zde něco o sobě, spolužácích a našich kantorech něco prozradím pokusím se Vás uvést do doby kdy jsme studovali, pak několik vzpomínek k tomu přimíchám.
V těch létech téměř každý měl dělnický původ. Zvlášť nepřijatelný byl původ živnostenský, úřednický a vůbec bužuj. Měl jsem tu smůlu, že právě ten můj původ byl živnostensko – úřednický, to po otci a matce. Tehdy jsem měl ještě to štěstí, že jsem vůbec nevěděl, že v rodině je přimíšena i modrá krev.Byl jsem průměrným byl žákem základní školy a škola mi měla dát doporučení na „výběrovou „ (jiné nebyly) střední školu. V této souvislosti bylo mé matce sděleno na konci sedmé třídy, že se nedostanu ani na rodinné řemeslo – vyučit se zámečníkem. No následovalo takové záhadné léto, kdy mě štípl pořádný ovád za ucho při vodáckém táboře na Lužnici.




Můj dobrodinec nakažený ovád od Bechyně na mě přenesl virus, který zpsobil náhlé zlepšení v prospěchu a umožnil mi tak bezproblémový přístup na střední školu jako premianta bez přijímacích zkoušek.Měl jsem díky jemu jen samé jedničky.(Foto internet)

Dostal jsem vysoké horečky, hlava mi otekla, několik dní jsem se chladil v studené Lužnici. Matka mě po návratu nepoznala a tak mě honili několik měsíců po nemocnicích. Vše jsem prospal , a světe div se po návratu do osmé třídy jsem se stal premiantem třídy. Učitelé tomu nechtěli věřit, pořád mě zkoušeli, vše jsem s přehledem zvládal. Na konci osmičky jsem měl dvě dvojky, celou devátou třídu samé jedničky a tak původ, nepůvod jsem byl přijat bez zkoušek na „výběrový“ ústav Střední všeobecně vzdělávací školu s oborem biologie-chemie – jak se toto gymnázium nazývalo.


Inteligentní vir nějak přestával působit, nebo naopak díky jemu jsem se začal věnovat oblíbené zoologii tak,že jsem publikoval, bádal, vytvářel sbírky, natáčel filmy, fotografoval ,ale to vše na úkor dalších neoblíbených předmětů.



jedna z mála fotografií mých středoškolských studií, vždy s fotoaparátem a kamerou v ruce rok 1966

Jak to bývá u výrostků toho věku dával jsem na odiv,že jsem biolog opravdu špičkový a nic mi není neznámo. Za to se vyučujícím dnes omlouvám, ale ne moc, oni mě za to také vytrestali. Takových odborníků nás bylo ve třídě několik. Rozdělili jsme se na vědce a umělce. My vědci jsme pohrdali dlouhými kadeřemi tehdy oblíbených Brouků, naopak náš účes byl v té době urážlivě krátký, bílé košile a černé bederní kalhoty do zvonu, hubení jako lundi, ale s hlavou plnou vědy a bezbřehými možnosti tehdejší světové konjunktury. Kdybychom nebyli přijati po škole na vysokou školu pak jsme měli hned světové řešení. S několika spolužáky jsme měli odjet 19.8.1967(vzpomínám si na přesné datum) do Vídně na zahradnickou výstavu a pak do Austrálie – adie! Svět byl náš.

Měli jsme jednu trochu zvláštní učitelku němčiny. Takovou tělnatější paní Fialovou. Němčina nás příliš nepřitahovala, mě jazyky vůbec. S paní učitelkou jsme si moc nepadli do oka. Možná i moje ořezaná čupřina a pak asi i moje drzost. Při němčině jsme tak trochu prožívali díky vyprávění paní učitelky i její život. Když jsme se v údivu dozvěděli, že období okupace bylo krásné(na omluvu paní učitelky – byla mladá) bylo pro nás pacifisty zle. Když jsem měl jmenovat významná města Německa naschvál jsem jmenovat německé koncentrační tábory, při jmenování sportů bylo zle také když jsem vzpomněl střelbu. Když jsem se pak hlásil, že paní učitelka má nevhodně ohrnutý svetr na zádech,a že jí necudně kouká prádlo ,byl jsem vykázán z učebny. Můj opak, jinak výborný kamarád vysoký.modrooký, urostlý nordický typ s andělskými blonďatými vlásky mi o přestávce sdělil ať koukám, jak zblbne Otylku. Díval jsem se. Začalo představení Honza – andílek nordického typu přišel a zkroušeně začal líčit jak bylo včera bratrovi špatně, jak on mu pomáhal a proto se nemohl učit. V jednom okamžiku jsem to nevydržel a rozesmál jsem se nahlas. Od té doby jsem byl ještě větší bídák. Vidím, že to Honzovi šlo v životě dobře, neboť nedávno jsem jej zase viděl. Byl sice již šedivý, s elegantním knírkem a kandidoval za jakousi politickou stranu. Otylka by mu jistě svůj hlas dala. Zmíněnou paní učitelku neoblíbené němčiny jsme pravidelně vytáčeli i jinak. Otylka byla trochu při těle a chodila všude tak akorát, trochu pozdě. Dohodli jsme se spolužáci z horních Vinohrad, že se vždy složíme a pojedeme z Pavlova náměstí do školy taxíkem. Bylo to celkem 10.-Kč, tak jsme to zvládli.(Lístek do tramvaje byl za šedesát halířů) Jeli jsem na poslední chvíli. Když nás paní učitelka viděla již poněkolikáté, hlavně mě, vystupovat z taxíku před brankou školy a ona pěšky celá zpocená dobíhá, měli jsme tu nejhorší pověst na všech třídních schůzkách. Takoví pacholci a jezdí do školy taxíkem. Nevím proč,ale snad paní učitelka chtěla v nás utvrdit názor, že je ryzí češka tím že pouštěla nám při vyučování na gramodeskách Mou vlast od Bedřicha Smetany. Její oblíbenec nordický Hans pouštěl desku za deskou a jako správný ďábelský andílek se bavil při pouštění Tábora tím, že škrábal na desku (dnes je to zas moderní)Po zvláštních zvucích o kterých neměl mistr Smetana potuchy reagovala emotivně na tuto zvláštnost paní učitelka otázkou zdali jestli slyšíme jak husité pěkně jednou!? Dovolil jsem si poznámku,že Honza Florian jen škrabe na desku, případně že Husité obrátili svoji jízdu do Německa. Měl jsem opět po ambicích, tentokrát i jako hudební analfabet a zlehčovač historie. Nicméně musím poděkovat za výuku němčiny, protože jsem na Přírodovědecké fakultě UK složil zkoušku z němčiny na výbornou. Abych pravdu řekl jak k tomu zázraku došlo ta výborná patřila všem tehdy zkoušeným, neboť paní učitelka odešla někam z místnosti a zapomněla tam snad náhodou již přeložený text. Na svoji omluvu musím říci,že při další takové situaci, kdy mě chtěl monarcha prof.Štemberk doučovat Marxismus-leninismus pro mé „zvrácené politické mínění“ jsem vysokoškolská studia ukončil a živil jsem se co jsem se naučil na dvou středních školách v rodině a v životě na vojně a nesmím opominout i zázračné políbení ováda. Díky.


Jak pomoci k znovunastolení monarchie.

Dovolím si uvažovat jako řadový Čech. Pokud si dobře ještě vzpomínám na nedostatečnou výuku dějepisu (cca 6 let v letech 1961-1967) a možná i můj nedostatečný zájem o kvalitu výuky pociťuji skepsi nad touhou po Českém království mezi našimi spoluobčany. Jako dlouholetý člen a funkcionář Čs.strany lidové, hlásící se od počátku k odkazu Mons.Šrámka a Mons.Staška dobře znám skupinu (dnes již jen skupinku ) lidí, kteří by si přáli již pro život své generace Království Boží potažmo vládu monarchie, lhostejno z jakého evropského rodu pochází. Zmíněná skupina slušných lidí však ze slušnosti volí demokraticky konzervativní strany republiky.



Přes ctihodný vztah k historii,církvi a tradici nenalezne se mezi zmíněnými lidmi nikdo, kdo by hlasitě vyburcoval váhající k záměně republiky za monarchii .Jsem si však jist, že v případném hlasování by svůj hlas jednoznačně odevzdali pro svého krále.Pak již nenalézám v naší společnosti žádnou další větší skupinu obyvatel, kteří by dali také hlas králi.Při stávajícím vzdělání a morálním profilu našich spoluobčanů, kteří se často špatně orientují v dějinách i politice a při ještě přílišné nenasycenosti požitky konzumní společnosti „svobodného republikánství“ nemůžeme očekávat, že tito by se stali dobrovolně podanými svého vládce. Naopak se mi zdá a to je v souladu s názorem bývalého předsedy Čs.strany lidové Mons.B.Staška, že naše obyvatelstvo jest veskrze přesvědčeno, že nepotřebuje žádné vlády, žádného panovníka. Je to obyvatelstvo v největší míře anarchistické,v Evropě jiné takové nenaleznete.Bohužel ani v naší době tomu nebude jinak, ne-li hůř.
Jak na to.
Ne nadarmo jsem byl školen profesionálními firmami(jako další funkcionáři) pro volební klání, odborníky z USA i z Velké Británie , Bavorska a Rakouska. Chcete-li změnit vládu, dokonce systém vlády pak je nutné postupovat následujících krocích:((aplikováno na touhu po znovuzavedení monarchie)

1.zakládat místní spolky na každé vesnici,v každém městě, spolky historické, folklorní, místopisné, náboženské a takové,které mají své východisko v historii toho, kterého místa
2.podporovat a navštěvovat podobné spolky v zemích bývalé monarchie, především v zemích sousedních, kde je ještě vztah k monarchii kladný. (Polsko,Rusko,země bývalé Jugoslávie,Moldavsko, Rumunsko,Bulharsko,Maďarsko,Rakousko)
3.veřejně vyjadřovat podporu vzniku nadnárodních uskupení států s tradicí vlády příbuzných rodů evropské monarchie cílem povznesení úrovně hospodářské, kulturní i morální
4.propagovat význam spolupráce evropských slovanských států, nebo států Evropy, kde žijí slovanská etnika v oblasti hospodářské kulturní a především při jazykovém sblížení zúčastněných
5.Všemožně podpořit vznik monarchie v nejsilnějším státu spolku za podpory církve a konzervativních občanů toho státu a států sousedních.
6.Vstoupit v rámci vytvoření monarchie do užšího spolku s nově vytvořenou monarchií a pod její patronací vytvořit monarchii vlastní Království české se vším všudy.

Jiné cesty k realizací přání většiny monarchistů dnes bohužel nevidím. Monarchisté nemohou být jen dobrými statisty při hře na budoucí království. Snad bychom společně našli i jiný způsob moderní a účelné vlády. Ta by se pak mohla i nemusela nazývat monarchií. V podstatě a zjednodušeně by šlo o výběr dědičně vládnoucího rodu pomocí moderních metod (psychologie, psychiatrie,genetika anamnéza a perspektivnost rodu) s pojistkou možnost zněny rodu při „degeneraci“.

Váš Já – Jiří Antonín Votýpka , Praha 24.7.2006


K obezitě

Svého času jsem studoval antropologii a historii lidského rodu.Chci upozornit,že na celém světě se vyskytují různé typy lidských postav. Kdo pochází z jižní Evropy patří např.většinou k mediterannímu typu, kdo má předky z oblasti Švédska je jiného -"hubenějšího habitu" Budete-li navíc patřit k populaci ostrovní a k populaci,která neměla mnoho nepřátel budete velcí a možná až obézní. Naopak budete-li členem národa neustále pronásledovaného bude malí až zakrslí.



Doporučuji se podívat do starých rodinných fotografií. Jen se podívejte kriticky na své předky na své geny a své předpoklady.A srovnejte si jejich věk se svým. Možná budete překvapeni z jak tlusté rodiny pocházíte a jak je nesmyslné a až nebezpečné se dnes proměnit v téměř anorektické idoly věčně mladých, krásných lidí.Je mi líto těch silnějších,kteří touto vlastností přesmíru trpí a v důsledku tito jinak dobří i vynikající lidé trpí pocitem méněcennosti. Hysterie kolem tlouštky poškozuje psychicky, posléze i fyzicky. Buďme tolerantní, jsou holt lidé v mládí hubení, ve stáří tlustí a naopak. Ale nemusíme z toho mít ani mi ani oni stres.
28.6.2007

Kdy se nesmí do hrobu?

Zemřel mi otec , za dva měsíce by mu bylo 87.let. Do října minulého roku byl fit.Jen trochu hubený, ale vitality měl dost. Každý týden v pátek jsem jej doprovázel k rodinnému hrobu na Vinohradském hřbitově. Zde měl pochovány rodiče a tři děti v roce 2002 zde byla naposledy pohřbena jeho manželka a moje matka. Otec se o hrob vzorně staral. Nešetřil penězi, nechal doplnit výzdobu i pomník. Vedle našeho rodinného hrobu se uvolnil starý hrob a otec jej pronajal. Prý pro mě a moji velkou rodinu. Ale hlavně si přál přijít do hrobu k manželce i v případě,že bych umřel dřív. Otec krátce onemocněl a chtěl být vyšetřen v nemocnici. Nedal dopustit na FN Motol. Celkem v dobrém stavu, schopný chůze byl přijat na vyšetření. Byly mu nalezeny pozitivní nádorové markry a na monografii břicha zjištěny metastázy do jater a do střev.Bolesti neměl. Lékaři jej dále nechtěli vyšetřovat ani léčit. Prý v jeho věku.Od začátku mu zakázali chodit, během asi 10 dnů přestal chodit. Po dvaceti dnech byl dovezen domů na nosítkách v horším stavu než do nemocnice jel.Bál jsem se dekubitů a bojoval jsem amatérsky celý týden, podařilo se. Začínající léze dekubitů zmizely. Měl oteklé nohy odstranili jsme to diuretiky, posilovali srdce a cévní sytém podařilo se. Studené oteklé nohy se přeměnily v svižné teplé nožičky, otec si pochvaloval. Vykašlával stále více hlenu nejen bílého vypadalo to na začínající zápal plic. Prosil jsem ošetřující lékařku o léčbu antibiotiky nebo lysáty Luivac. Prý je to zbytečné. Otec byl zahleněn, koupil se Mucosovan a čaj na odhlenění, bohužel však když jsem přišel domů otec spal jak miminko, jen trochu bledší ,dokonce zavřené oči – ale bohužel již byl mrtvý. Na těle byl ještě teplý ale ruka u hlavy byla již ztuhlá. Peřina byla vedle postele podezřele pravidelně vyrovnaná. Lékař konstatoval smrt. Otce odvezli k pitvě a nám zůstalo zařídit pohřeb. Tady se dostáváme k vysvětlení nadpisu. Otec přísně vychovaný katolík vůbec neuvažoval,že bude pohřben jinak než do hrobu podle katolického ritu a to do hrobu,kde má rodinu. V pohřební službě jsme ochotně odevzdali 32 000.Kč ale stalo se něco nečekaného. Bylo nám sděleno,že otec nesmí být pohřben do rodinného hrobu .



Proč? V roce 2001 vyšel nový zákon o pohřebnictví, který změnil několik věcí. Mimo jiné i to, že tělo se může pohřbít do hrobu až po uplynutí deseti let od minulého pohřbu. Dřív to myslím bylo jen 3.roky. Děs! Díky prozíravosti otce, který o tom zákoně nevěděl můžeme v pondělí otce položit do vedlejšího hrobu. Zde však je jednak výkop za 7 a ne za 5.tisíc ale bude nutné koupit a instalovat rám a pomník, bratru za tak 35-40 000 kč. Chtěl jsem se přesvědčit o tom novém zákoně a tak jsem do něj opravdu mohl nahlédnout. Je tam 10 let. Ale pozor je možné při pohřbu nechat udělat hlubší výkop pak je možné zde pohřbít i za rok, ale pak je již nutné zase čekat 10 let! Když jsme objednávali v roce 2002, tedy rok po novém zákoně nikdo nás neupozornil na zmíněnou skutečnost.Je to varování i pro ostatní. Nevím co bychom dělali,když by nebyl vedle náš hrob prázdný?Důležité je to hlavně pro katolíky a křesťany,kteří chtějí dodržet ritus křesťanského pohřbu.

Chceme-li mít v revíru velké šelmy musíme je přikrmovat.
Stále častěji se setkáváme s informacemi o množících se útocích medvědů na nádoby s odpadky v těsné blízkosti lidských sídlišť. Již nejen v amerických a kanadských národních parcích, ale i v Tatrách, Karpatech i Rodopech. Od původních jedinečných setkání nadšených turistů, kteří si tak pořídili raritní fotografie, došlo již i na ničení odpadových nádob , úlů a jiných míst, kde se nacházejí zbytky potravy, kterou medvědi hledají.



Jak víme ze zahraničí zajímavé jsou i lidská tábořiště a dokonce medvědi důkladně prozkoumávají i motorová vozidla. Spíše náhodou pak občas dochází k přímému kontaktu velké šelmy s člověkem, které skončí i vážným poraněním. Tím se mění názor veřejnosti na přítomnost šelem v blízkosti člověka. Dochází pak k pokusům o odchyt, k odstřelu nebezpečných zvířat a nejrůznějším opatřením jak zabránit medvědům v přístupu k potravinovým odpadkům. Tím vlastně posouváme vynalézavé šelmy do větší blízkosti člověka, brzy se nebudeme divit ani jejich pokusům proniknout do lidských obydlí . Možná , že je dovedeme i k situaci, kdy po loudění o potravu dojde k pokusům o loupež zavazadel s potravinami přímo v kontaktu s turisty. Mnohé laiky tato situace děsí. Většinu odborníků takový vývoj nepřekvapuje a zná i důvody, které k tomu vedou. Bohužel nediskutují a neprosazují veřejně svůj správný názor.
Kdysi medvěd byl v Evropě značně rozšířeným zvířetem. V posledních dvaceti letech bylo v Evropě kolem desetitisíc jedinců medvěda hnědého. (Ursus arktos arktos) Podle paleontologických nálezů bylo v období před 70-100000 lety na evropském kontinentu nejméně 100- 1000 krát více jedinců různých druhů medvěda. Na konci poslední ledové doby to byl například u nás největší medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) dosahující hmotnosti až 300 kg. Medvědi vždy patřili mezi všežravce. Aby našli dostatek potřebné potravy potřebují plochu i několik tisíc hektarů. Z masité potravy, která není jejich hlavní potravní složkou medvědů požírají především mršiny, vejce, drobné obratlovce, měkkýše, hmyz a ryby. Velkou část jejich potravy tvoří sladké ovoce, bobuloviny, hlízy a kořínky, trávu pupeny a houby, dnes i potravinové odpadky člověka.Uvádí se že za den zkonzumuje dopělý medvěd kolem dvaceti kilogramů potravy. Na Slovensku žije kolem jedné tisícovky medvědů na poměrně malém území, které je silně turisticky navštěvováno. Přitom počet medvědů stále stoupá. V celé Evropě za posledních padesát let stoupl počet medvědů pětkrát. V současné době žije nejvíce medvědů v Rumunsku – pětkrát více než na Slovensku a pak v zemích bývalé Jugoslávie - třikrát více než na Slovensku. V České republice se uvádí přítomnost 5 medvědů, 10 vlků a 208 rysů. Největší počty se uvádí z ne přesně uvedeného území zahrnujícího východní a evropskou část Ruské republiky, Pobaltí a Skandinávie. Zde se uvádí více než 30 000 jedinců. Menší stálé populace tohoto druhu jsou v Rakouských Alpách (30 jedinců) a v Polsku (až 100 jedinců). Chceme-li předejít konfliktům mezi člověkem a medvědem je nutné umožnit nerušeně obývat medvědům dostatečně velké území. Během posledních dvaceti let došlo k téměř dvaceti zraněním lidí, které způsobil útok medvěda hnědého na Slovensku. To by znamenalo, že by na Slovensku měl medvěd mít při současném počtu (1000 jedinců) k dispozici zhruba 5 miliónů hektarů. To za předpokladu, že jeden kilometr čtvereční má 100 hektarů je o něco málo více než plocha celé Slovenské republiky! (48 845 km čtverečních). Zde je zřetelné, že současná populace medvědů na Slovensku nemůže uspokojit přirozeně své potravní nároky vzhledem ke stísněnosti území na kterém žije. Navíc málokdo nechává ležet mršiny jiných zvířat včetně lovných zvířat v revíru, tak aby měl k nim přístup i medvěd. To není běžné v moderní myslivosti. Sběr lesních plodů a hub je připravuje o další zdroje přirozené potravy. Navíc zde žijící významný všežravec stále se rozšiřující prase divoké , které může na Slovensku dosahovat odhadem 20 000 ks připravuje medvědy o většinu jejich potravy. Nezanedbatelný vliv má i stoupající stav lišek, kterým prospívá k rozmnožování i celoplošné očkování proti vzteklině. Myslím že již není třeba hledat další příčiny toho proč stále častěji medvědi hledají potravu u člověka.
Byl bych rád abych tak podnítil diskusi odborníků a zainteresovaných myslivců a zároveň pomohl i medvědům. Je tedy podle mého úsudku třeba přikrmovat i velké šelmy, pokud žijí v našem revíru. To se určitě týká medvěda , ale i vlka. U rysa je situace trochu jiná. Pokud se k přikrmování přistoupí pak je též nutno i regulovat počty uvedených šelem – tedy povolit podle kmenových stavů myslivcům jejich odstřel. Podle mého se pak dočkáme vyváženého stavu mezi u nás žijícími velkými šelmami a ochranou i potřebami člověka. Možná, že by řešení uvítala nakonec i myslivecká veřejnost.

Jiří Antonín Votýpka, člen ČMMJ a soukromý zoolog
http://www.collectio-jav.estranky.cz/

Praha 18.12.2007

Nacionalistům.

Jsem katolík z katolické rodiny a nepřipadá mi zvláštní, že i Náš Pán Ježíš byl Žid. Svatý Pavel také. Mezi apoštoly jsou samí Židé. Nevidím na tom něco špatného, když je někdo muslim, křesťan, komunista nebo bezvěrec. Vy všichni kteří používáte tyto názvy peiorativně si uvědomujte, že Váš Žid je ve vaší představě snůška nepřijatelných ale charakteristických vlastností, které odsuzujete u všech. Jako Váš typický Žid je asi člověk se zahnutým nosem, nevábného zevnějšku s plnovousem, oděn v černém v dlouhém kabátě a černém z módy vyšlém klobouku, který je lakomý má v kapse bílý šátek ve kterém je svázáno několik pravých diamantů, každý v hodnotě nejméně 80 miliónu dolarů. Možná, že Vám vadí i pospolitost židů, jejich vlastnost pomáhat si a jiným národům nevěřit. Jistě nejsou to nejoblíbenější vlastnosti, ale takoví také všichni Židé nejsou.



Tak jako pravý lakomý Skot musí být ve Vašich představách pořádný škrdla, tisíce příslušníků tohoto národa se mu nepodobají o čemž se již můžete ve Skotsku přesvědčit sami. Každý Němec není nacionální socialista Hitlerovi éry, každý Rus není stalinista a komunista, každý komunista není uzulpátor a vrah spoluobčanů. Nic proti zjednodušování, ale Vy kteří kritizujete Židovský národ musíte přiznat (když ne Vy pak lidé s větším přehledem) že nebylo lepších lékařů než lékařů Židů, významní vědci nevynikli je proto, že měli podporu svých souvěrců. To ,že umí šetřit, obchodovat, udržet si víru i při dlouhodobém pobytu mimo svoji vlast, je obdivuhodné a také to může být předmětem závisti. Rozlišujte prosím mezi lidmi a tím jak se jednotlivci chovají, nezevšeobecňujte, hlavně proto, že to mělo v minulosti neblahé důsledky.
Jiří Antonín Votýpka, Praha, září 2007


Národ český je kreativní

Národ český je velmi kreativní,iniciativní,vynalézavý a rád by měnil:
1.například svůj byt na výhodnější, třeba menší nebo větší, lacinější nebo dražší. Není však nabídka, tak každý se drží i toho co mu nevyhovuje, aby neprodělal. A dokonce se připravuje zákaz výměn.
2.Vyměnit lékaře to je stejné. Je málo lékařů, kteří chtějí nemocné a staré.Zájem je o pacienty zdravé, bohaté. Lidé se bojí měnil špatného lékaře za lepšího, není nabídka. To přijde až si praxe zřídí zde žijící ochotní Vietnamci, Číňané, Arabové, černoši. Podívejte se jak lidé umí vyzkoušet léčitele, jak je o některé zájem o jiné ne. Tam trh funguje a dokonce je to v poslední době konkurence lékařů, dokonce taková, že se opět připravuje bič na léčitele a vlastně jejich zákaz.



3.Do třetice se podívejte na našeho občana politika. Rakouská hegemonie mocnářství se nám nelíbila, správně. Německá okupace stejně tak jako ruská nás sjednotila, posléze se dokonce i u nás nalezli hrdinové co za to obětovali i život. Varšavská smluva se nám nelíbila ale NATO také ne .Socialismus byl jen v něčem dobrý, ale kapitalismus je na tom stejně, též není bez výhrad snášen. Co chceme: vlastní politiku, vlstní vládu, vlastní rozvoj zdravotnictví bez receptů z východu ale ze západu a možnost, když se nám kdokoliv ,nebo cokoliv nebude líbit mít možnost vlastními silami to změnit. Je to trochu vzdáleno od výběru , ale věřte mi je to co 90% Čechů si přeje. A v dnešní situaci chaosu nejsme konzervativní ale opatrní, není jasné jak vše dopadne.
Váš já.

Komentář do ZN, říjen 2007


Pro odboráře
1.Odbory pro zájmy důchodců
2.Šest mrtvých v autobuse 16.7.2006


1.Ubráníte i důchodce?

Vím, odbory vznikly pro prosazování zájmů pracujících vůči citelným i tušeným vlivům zaměstnavatelů. Aby nedocházelo k nepříjemným střetům a důsledkům těchto střetů přímo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vstupují do hry „nestranní a nezúčastnění“ profesionálové odboráři. Záleží nezbytně na síle celého odborového hnutí, aby se podařilo prosadit i požadavky na které by zaměstnavatelé nikdy nepřistoupily. A většinou se to v jiných zemích a v jiné době podařilo.Naše odbory se učí, jistě i snaží, nevím jak jsou silné, jestli vůbec změřily své síly s nějakou silnou organizací tuzemskou či zahraniční. Nicméně se cítíme lépe, když nám někdo chce pomáhat a může se se odvolat na své odbory. Sám jsem jak bývalo zvykem byl v R-odborech od svého nástupu do zaměstnání v r.1971. Od roku 1985 jsem dokonce byl i jejich funkcionářem na nejnižším postu v oblasti bezpečnosti práce. Musím se pochlubit,že jsme ochranu pracujících a jejich zdraví brali velmi vážně když ředitel našeho podniku o naší komisi prohlásil, že je chceme všechny nechat zavřít.Dokonce i svazoví inspektoři BP byli jedna ruka s vedením a vůbec nás nepodpořili při soudu za odškodnění několika prac.úrazů na nemocí z povolání.(Konkrétně se jednalo o Institut hygieny a epidemiologie v Praze 10) Vrcholem našeho činění byla neschválená kolektivní smlouva se všemi důsledky.Ředitel nedostal již slíbený řád (asi Řád práce) a předseda ZV byl posléze tak pronásledován, že mu nebyly platné žádné odborné úspěchy.(Konkrétně MUDr.S.Hejda,CSc).
Doufám, že dnešní profesionální odboráři mají mimo zkušenosti také nový pohled na potřebu obhajovat pracující.
Chtěl bych navrhnout, zda by nemohly odbory vzít pod svoji ochranou ruku i produkt pracovního procesu – důchodce?!

Výhoda pro odbory by byla v tom, že každý z důchodců rád by platil přiměřené pravidelné příspěvky za to,že by se někdo zabýval i jejich právy.Má konkrétně na mysli práva důchodců v domovech důchodců, v domech pečovatelské služby, v nemocnicích, pohřebnictví, atd.Řada ještě schopných důchodců vám ráda pomůže i odborně a zdarma.Získáte dokonce mezi nimi funkcionáře, kteří budou mít dostatek času a nenahraditelné zkušenosti. Počet členů odborů by se zvýšil o statisíce a naši senioři by se cítili bezpečněji. Nevím zda je něco podobného v zahraničí, ne-li pak nebojte se být v tomto případě první.


2.Neopakovat zbytečné havárie.

Bohužel jsem asi nějak zatížen minulostí.Když jsem dbal na bezpečnost práce a řešil se nějaký ten pracovní úraz nebo nemoc z povolání závěr byl vždy takový aby navržená opatření zabránila v budoucnu dalšímu úrazu z podobných příčin. V odborných časopisech jsem si potvrdil důležitost těchto opatření. Největší důraz na tuto prevenci podle literatury dávali v USA a ve Švédsku. Teď ke konkrétní, patrně zbytečné havárii při níž nedávno zemřelo 6 lidí. Mezi nimi byl i jeden policista,kolega mého syna ve stejném věku a asi i se stejnými plány do začínajícího mladého života.
Vím sám jak je člověk bezradný, když ztratí z jakýkoliv příčin blízkého člověka. Sám pocházím ze čtyř bratrů, tři do mých jedenácti let zemřeli. Mým opatřením v tomto směru byla snaha studovat dětské lékařství (marná snaha), nakonec se mi podařilo přispět v této mé snaze tím, že pracuji celý svůj život v oboru lékařské mikrobiologie, a snažím se vždy tak,abych pacientům pomáhal například kvalitním rozborem.
Synovi, které v jednom okamžiku ztratil svého kolegu a kamaráda jsem k jeho překvapení sdělil,že na vině je nedůslednost. A dodal jsem nedůslednost policie, správy komunikací, lékařů i odborářů.
Proč?
Na stejném místě již došlo dvakrát ke smrtelné nehodě. Jaká byla opatření z těchto nehod? Proč právě zde scházela v době třetí havárie svodidla a tak mohlo dojít k nárazu do betonové podpěry mostu což bylo hlavní příčinou tolika obětí? Proč za necelý týden poté, když se policisté vracely z pohřbu svého kolegy z České Skalice tak se „najednou“ objevila svodidla. Kdo je tam měl dát a kdo za to může? Je to do jisté míry i možnost dovolávat se na tuto skutečnost řidiče,který havaroval.
Dále, nebylo by možné, aby v úseku před mostem byly do vozovky nastřeleny hroty, které by upozornily „spátchtějící“ řidiče na nebezpečí?

Proč máme tak staré řidiče? To je zase vina parlamentu,odborů,lékařů.Řidič je shodou okolností mého věku. Já také v těch dnes panujících horkách bych nejraději odpočívat i spal, možná i za volantem, díky mé matce dodnes řidičem nejsem. Kdysi ten kdo chtěl jezdit sanitkou nebo autobusem to musel být někdo. A jaký byl provoz, jaké byly rychlosti provozu? Domnívám se z hlediska zdravotního, že řidič autobusu by měl být zkušený řidič od 30 do 50 let, ani o rok mladší, ani o rok starší. Vím,že lékaři se těžko sděluje řidiči, který jiné zaměstnání již nesežene, že je již moc starý a opotřebovaný, aby ovládal bezpečně takovou zbraň hromadného ničení jakou je autobus, nákladní vůz.Ale pro ochranu nevinných cestujících je to jediná cesta. A zeptejte se lékařů jaké potíže má
Většina šedesátníků? Zaměstnavatele zajímá především výdělek. Toho nezajímá, že únavou umlelý řidič,který způsobil nehodu bude ve vězení dalších 10 let, že patrně ve vězení zemře, nebo se pro infarkt nedožije procesu. Bezpečností pásy v autobuse? Kde jsou ? Kdo byl připásán v době nehody?
Měl řidič klimatizovanou kabinu, dostatek tekutin, zabezpečil zaměstnavatel zákonné přestávky?
Kdy byla naposledy u toho konkrétního autodopravce pro něhož řidič jezdil kontrola z oborů?
Možná důslednost by zachránila mnoho životů.Nakonec jsem již poněkolikáté pokáral i policejní 24-hodinové služby, které jsou prý „výhodné“. Ale ukažte mi „provozuschopného“ policistu, lékaře a jiné mistry kteří jsou po 24 hodinách práce schopní reakce,která neohrožuje je a jejich okolí v případě nutnosti řešit náhlé a nebezpečné situace??? Co na to odbory?

Pokáral jsem syna za nedůslednost a za přílišnou shovívavost k „sešlým“řidičům, kterým by slušel slušný důchod včas než něco provedou i Vám.


Váš Já. Jiří Antonín Votýpka, Praha
26.7.2007


Diskuse na stránkách Hlasu – občasníku KDU-ČSL

Student národohospodář:
Dobrý den,
K Vašim připomínkám

Ad 1) Domnívám se, že nejste příliš obeznámen s fungováním daňového systému. Při existenci minimálního nezdanitelného základu daně nebo slevy na dani dochází k tomu, že ačkoliv existuje jednotná sazba, dva poplatníci s různým příjmem NEODVÁDÍ STEJNÉ procento ze svého příjmu. Uvedu příklad. Mějme tři poplatníky s hrubým měsíčním příjmem 10, 15 a 60 tisíc korun. I po zavedení rovné sazby 15% ze superhrubé mzdy a při uplatnění pouze základní slevy na DPFO budou odvádět ze svého hrubého příjmu: 0%, druhý poplatník 6,5% a nejlépe vydělávající poplatník přes 16%. Myslíte si, že tohle není solidární? V absolutním vyjádření platí druhý poplatník na DPFO desetkrát méně než třetí, ačkoliv vydělává čtyřikrát méně. Ani toto není solidární?

Ad2,3,4,6 - Ano, o takovou regulaci cen se pokoušeli i za socialismu a nedopadlo to nejlépe. Problém je, že žádná cena (cena práce, cena nájemného, cena kapitálu) nebude nikdy objektivně měřitelná, nebude ji nikdy nikdo moci stanovit jiný než subjekty na svobodném trhu. Pan Axamit sice může mít nějaký názor, ale zeptejte se dalších lidí a každý Vám odpoví nějakou jinou hodnotu, protože cena se vytváří na základě subjektivních preferencí. Podmínky na trhu se navíc neustále mění v každém okamžiku, takže objektivní stanovení cen nějakým státním úřadem není vůbec možné. Navíc jak chcete objektivně stanovit marži? Jak budete neustále kontrolovat účetní náklady každého podniku, podnikatele? Nemají problém je zatajit nebo si je naopak uměle zvýšit. Přemýšlel jste o tom, že zisk může být i společenskou odměnou podnikatele za poskytování služeb a zboží spotřebitelům, kteří je poptávají?

Dále bych upozornil, že sociálně-tržní hospodářství, ke kterému se KDU-ČSL hlásí, stojí na principu volné tvorby cen. Zakladatel tohoto konceptu, německý ministr a kancléř Ludwig Erhard jednou prohlásil: "Regulace cen je proti Bohu a Duchu svatému."

Ad 5) Ano, vyhýbat se daním i práci je nekřesťanské, ale kolik lidí se takto chová? Nežijeme v ideálním světě.

Děkuji za podněty k plodné diskusi
S pozdravem
Jakub Haas


Tak ještě jednou k vašim odpovědím a zároveň námitkám podle odstavců:


K odstavci 1)
Samozřejmě jsem nestudoval národohospodářství u nás po roce 1989, dokonce mi nebylo umožněno studovat ani marxistickou ekonomii, pocházím z rodiny prosperujících živnostníků a viděl jsem i jejich zánik. Přesto mám několik námitek k Vaší obhajobě rovné daně:

Je třeba uvést ,že delší zkušenosti s rovnou daní mají jen dva ostrůvky s 65 tisíci a 85 tisíci obyvateli mezi evropským kontinentem a Velkou Británií.(Jersey a Quernsey) a obě „šafářství“ patří volně politicky po ochranu Britského království. Zde je rovná daň již od konce druhé světové války, není zde DPH a nezdanitelná částka je velmi vysoká, prakticky odpovídá celoročnímu výdělku dělníka u nás. Světový měnový fond doporučuje pro evropské země progresivní daň. Evropské země, které se tohoto doporučení nedrží jsou většinou rozlohou malé, většinou hospodářsky mají daleko k zakládajícím členům EU. Daň je vždy vyšší než 15 % většinou 25-26 %! Zajímavý je výčet zemí, kde se již používá rovná daň:
Estonsko
Lotyšsko (od r.1995)
Litva (od r.1994)
Rusko (od r.2001)
Ukrajina
Srbsko
Slovensko - chceme za každou cenu do tohoto spolku?
Rovnou daň připravuje i Řecko v nejbližší době, bude se tam odvádět 25 % ale podmínkou je nezdanitelný základ ve výši 13 000 EURO. (= 190 000 kč)ročně. Podívejte se laskavě na součet Vašich výdělků – ne vy členové vlády, ne vy členové parlamentu ,ale ti ostatní a v různých regiónech ČR a uvidíte jak málo by vybral stát a jaká by to byla past pro průměr a výhoda pro štědré příjemce.



K odstavci 2.
Vážený pane budoucí národohospodáři představte si, že jste obuvník, zdarma jste si pořídil, vyučení, dílnu a její zařízení, že vám někdo platí teplo vodu atd. Vy jste koupil za 200 kč materiál na ušití bot, ty jste ušil za dva dny a tak chcete boty prodat .Zdá se vám jako dobrá cena 400.-Kč. Obchodník s obuví jí od Vás koupí za 350.-Kč a prodá ji v obchodě za 5000.-Kč. Zdá se Vám to správné? Budete šít dál? Nebylo by dobré regulovat marži, nebo ne a tleskat těm co „umí“ a mají na to žaludek přirazit co se dá, okrást jak výrobce tak nakupujícího. Výsledek tohoto je pak takový, že nejsilnější v tomto řetězci je obchodník a ten bude diktovat jak výrobci tak kupujícímu, ale vždy tak aby měl svých 200-1000% ¨bezpracného zisku! Z hlediska křesťanského je to hřích na hřích. A zase z historie: do konce středověku nesměl slušný člověk obchodovat to bylo vyhraženo některým východním a orientálním etnikům, totéž se týkalo šlechty dokonce o několik století déle, neboť v obchodě (a já říkám v marži a spekulaci a díky nekřesťanským cenám) bylo něco nečistého nehodného slušného křesťana, koupit levně a prodat draze!

K třetímu odstavci:



Ludwig Erhard toho prohlásil více než se dnes prezentuje. On byl jistě vědec, konzervativec a pocházel z konzervativní kupecké rodiny. Jen zranění z 1.světové války jej zachránilo před službou ve vysoké vojenské funkci nacistické armády. Od roku 1928 – 1942 byl vědeckým asistentem a ředitelem Národohospodářského ústavu Norimberku. Dokonce se udržel ve funkci ředitele tohoto ústavu i po nástupu Hitlera a nacistického režimu v Německu do roku 1942. V roce 1942 přešel do funkce ředitele Institut fur Industrieforschug nacistického Německa. Není Vám ani trochu nápadné, že v době kdy jste neměl ten správný rodokmen jste mohl skončit v plynové komoře a v době, kdy stovky vynikajících vědců včetně národohospodářů uteklo z Německa ale pan L.Erhard byl vysoce postaveným a váženým člověkem, ředitelem uvedených organizací. To, že jej vybrala spojenecká správa po roce 1945 a po vstupu do liberální frakce CDU se mohl účastnit hospodářské obnovy Německa to vycházelo z místní a mezinárodní situace. Do správy státu pod dohledem okupačních mocností se dostalo mnoho vysokých představitelů politiky z éry nacistického Německa. Profesor L. Erhard měl úspěch v nastartování „německého hospodářského zázraku“ jež byl pečlivě vypipláván pod patronátem a z nesmírných dotací USA. Bez jejich aktivity by se žádný zázrak nekonal, a opravdu tržní prostředí v poraženém Německu, když by muselo vlastními prostředky a silami soutěžit s vítěznými evropskými státy by dnes mohlo připomínat hospodářsky některý z balkánských států.To nebyl volný trh to byl volný trh pod dopingem tehdy nejbohatší země světa.


Aby tato diskuse nepokračovala do nekonečna Vám tímto sděluji, že jako volič si vyberu tu stranu, která bude prosazovat progresivní (a nejlépe velmi progresivní) daň z příjmu fyzických i právnických osob.

V úctě Jiří Antonín Votýpka 26.6.2007 Praha


Šelmy 070308

Vážený pane, přečetl jsem si Váš poslední příspěvek. Má v sobě řadu námětů přinejmenším k zamyšlení.Kdyby byl kratší a heslovitý jistě by vyvolal více diskusních příspěvků.
V mnohém máte pravdu.Já jsem dnes odborníkem jen kvůli svému pokročilému věku než profesním zaměřením.(Lékařská mikrobiologie)Dovolte mi abych vyjádřil i z této pozice svůj názor:
1.Když se v nějaké lokalitě dodnes udržela velká šelma, mělo by se udělat dnes v v budoucnu vše proto,aby se zde udržela tj. zakonzervovat zdejší stav co v nejširším měřítku./tj. udržet početní stav i odstřelem,v nouzi o potravní zdroje odborně dokrmovat,přísný zákaz nové stavební činnost aj./i
2.Zásadně nerozšiřovat uměle šelmu jinam, byť se nám zdá, že tak jsou „ideální“ podmínky pro jejich život a vyřešil by tak i „přebytek“ šelem z jejich původní krajiny.
Zkráceně: tam kde zvítězil člověk ať zůstane jeho domovem a tam kde se dosud udržela šelma ať patří šelmě i na úkor člověka (pokroku,turistiky atd.)

S pozdravem šedesátník J.V.
7. 3. 2008 diskuse

Trochu mi šetření už splývá s ničením. Od pověstného "Zničit krtka", trestáme farmáře za nadprodukci mléka, až se nakonec zjistí,že mléka je nedostatek a musí se o 30% zdražit (V Germánii), obilí používáme jako paliva pro výrobu tepla až do okamžiku když Ćína potřebuje obilí, likvidujeme porodnice a nyní je v nich nacpáno a tak se rodící převáží po republice, likvidujeme jesle, mateřské školy i základní školy pro nedostatek dětí, nakonec se ukáže,že je již dětí až dost a jeste, mateřské školy už nepříjímají. Totéž bude se základními a středními školami.Ruší se jediný užitečný útvar armády - záchranáři, čert vem bojováky!
Když už ustanoví národ nějaký národní soud a bude soudit a trestat španá zákonodárná rozhodnutí u nás i v EU. Kdy už konečně ti,kteří "vypotili" špatné zákony ztratí alespoň 50% svého platu na dobu tří měsíců atd.Odpovědnost s funkcí stoupá. Každý kdo ničí co zde bylo po staletí budováno měl by se napříště bát dopadu práva na něj v případě,že se rozhodnutí prokáže jako špatné a škodlivé pro lid této země.Snad se potom budou zvažovat různé aspekty nejen doporučení a nařízení EU.


Nadpis vyjadřuje současný stav. Hledejte mezi mladými po všech stránkách lepšího odborníka a šéfa než stávající vedoucí, který pracoval na sobě 30-50 let! Samozřejmě to všichni elévové prohrají.Také výběr svého zástupce je zavádějící, většinou jsou vybráni příbuzní,známí a v nejlepším případě takoví,kteří ještě dlouho nemohou ohrozit trůn stávajícího odborníka.
V minulém režimu byla vypracována personální práce do podrobnosti.Nebylo to jen podle ruského vzoru. Na každé vedoucí místo bylo několik kandidátů již dlouho před předpokládaným odchodem stávajícího šéfa. Pomiňme obludnost výběru v otázkách původu,stranické příslušnosti atd. Kandidáti však byli posuzováni i podle morálního profilu,rodinných poměrů,spořádanosti atd, samozřejmě i podle odborných předpokladů. Výběr byl jasně objektivnější.Tak se dnes nejen zdá,že vedoucí dříve byly oprav1.Bezdomovci jsou v naší společnosti VYHNANCI z jejich domova.
2.Státní zřízení,které dovolí,aby nějací její občané byli bezdomovci a žebráci je od základu špatná.
3.Jakákoliv církev Kristova,která se nestará o slabé v,lidské společnosti je pokrytecká a nemá právo na duchovní vedení věřících. Totéž platí o náboženstvích nekřesťanských.
4.Jen část prostředků vydávaných na naše vojenské anvatýry ve světě by zcela vyřešila problém bezdomovectví.
5."Bezdomovci" označovaní jako "nenapravitelní" patří do rukou lékařů,kteří jediní jim mohou pomoci.
6.Tržní hospodářství dokončilo demoralizaci našich občanů a povzbuzuje jejich sobectví.
7.Něha bez pomoci je pokrytectví a sebeobrana "slušných" občanů.doví vedoucí a ne dnešní chaos vedený byť oborníky,ale většinou bez předpokladů dobrých vedoucích. Poslouchejte názory kolem sebe. Většina stížností je na úroveň vedení,neschopnost pomáhat podřízeným v jejich práci.Dnes to vypadá bohužel jako boj vedoucích s jejich podřízenými.Hlavním úkolem vedoucího je odstraňovat překážky v práci pro podřízené,to vedoucí ani nevědí, namísto toho si myslí,že post vedoucího je určen jen pro jeho bezbřehý prospěch a růst!
obsah: Copyright © 2008 Jíří Antonín Votýpka ; redakční systém: Copyright © 2008 Yotto.cz